Dají se obě snahy vůbec vyvážit ku vzájemné spokojenosti obou stran?
V případové studii do předmětu ENS 204 Ochrana biodiverzity, vedeném RNDr. Mojmírem Vlašínem, se pokusím nastínit význam ochrany bobra evropského v kontextu ochrany biodiverzity v České republice.
Nejprve představím živočišný druh podle taxonomického začlenění a biologicko-ekologických charakteristik druhu. Dále se budu zabývat historickými pohledy na bobra evropského včetně kulturních a lidových konotací s ním spojených, a to od středověku až po současnost. V poslední části práce nastíním problematiku ochrany tohoto druhu v současnosti.
Biologický a ekologický popis druhu
Bobr evropský (Castor fiber) patří do řádu hlodavců (Rodentia), podřádu veverkočelistných (Sciurognathi), čeledi bobrovitých (Castoridae). Je to druhý největší hlodavec na světě po kapybaře žijící v Latinské Americe.[1] Typický představitel druhu váží asi třicet kilogramů, je přes jeden metr velký, má dlouhou, na pohled drsnou hnědou srst a dlouhý, zploštělý a šupinatý ocas. Jedná se o vodního hlodavce, specificky konstruovaný ocas mu proto ve vodním prostředí slouží jako kormidlo. Zepředu vévodí jeho vzhledu silná čelist s ostrými dlouhými předními zuby, které používá pro okus stromů rostoucích podél vodních toků.
Bobr vyhledává pomalu tekoucí či stojaté vody s dostatečnou hloubkou a omezeným kolísáním hladiny (rybníky, větší odstavená říční ramena, mlýnské náhony se stabilizovanou hladinou vody, zdrže nad jezy, jezera po těžbě štěrkopísku). Dřeviny kácí nejintenzivněji během podzimních a zimních měsíců, preferuje přitom ty o průměru do 20 centimetrů.[2] Dřevní hmotu pak používá jako potravu, také pro stavbu hrází, zde hnízdí v takzvaných bobřích hradech. Bobr konzumuje především mladé větve dřevin (topoly, vrby, jasan, olše). V letním období jsou jeho hlavní složkou potravy byliny. [3]
Bobr je noční tvor, který žije v páru. Teritorium jednoho páru může mít délku několik set metrů až dva kilometry. Bobři žijí v norách, které hrabou v březích vodních toků či nádrží.
Na malých mělkých tocích staví hráze, čímž zvyšují hladinu vody, aby byly východy z nor nebo hradů bezpečné. Mláďata se rodí v dubnu až srpnu, v jednom vrhu jich je dvě až pět.[4]
Původ a rozšíření bobra
První bobrovití se na Zemi objevili ve starších třetihorách (ve svrchním eocénu). Jednalo se o severoamerický rod Agnotocastor a evropský rod Steneofiber. Nejstarší předkové bobra byli uzpůsobeni hrabavému způsobu života, na život ve vodě se přitom adaptovali až později.[5] Dřívější početnou skupinu bobrovitých dnes již zastupuje pouze jediný rod se dvěma druhy: právě bobr evropský Castor fiber a bobr kanadský Castor canadensis.[6] Bobr evropský byl donedávna členěn na šest poddruhů: bobra labského, mongolského, skandinávského, galského, uralského a běloruského. Nejnovější genetické metody však toto dělení vyvrátily. V Evropě jsou tak pouze dvě mírně geneticky odlišné skupiny, a to bobr západní a bobr východní.[7]
Rodové názvy také zhruba vypovídají o oblastech rozšíření obou druhů, o čemž koneckonců svědčí mnoho severoamerických i evropských místních názvů a geografických útvarů. V Severní Americe se jedná například o město Beavercreek ve státě Ohio či řeku Beaver River protékající kanadskými provinciemi Alberta a Saskatchewan. O původnosti bobra evropského ve středoevropském prostoru zase svědčí množství převážně germánských a slovanských zeměpisných názvů, například bavorská řeka Biber, vlévající se do Dunaje, nebo slovenská obec Bobrovec. Za zmínku stojí i fonetická podobnost pojmenování bobra v anglickém (beaver), německém (Biber), ruském (бобёр) či českém jazyce. Názvy jsou přitom nepochybně odvozeny od latinského slova fiber.
Bobr evropský v místním názvosloví Čech, Moravy a Slezska
Do 17. století byl bobr relativně hojný v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.[8] Původní rozšíření v českých zemích dokládá i mnoho názvů míst, kde se druh vyskytoval: říčka Bobrava na Brněnsku, řeka Bobr u Žacléře, údolí Bobří soutěska s Bobřím potokem v Českém středohoří, městys Bobrová u Žďáru nad Sázavou a mnoho dalších. Některá místa jsou s výskytem bobra spojená dodnes, minimálně prostřednictvím znaků sídel; v Česku má bobra ve znaku obec Bobrůvka poblíž Žďáru nad Sázavou.
Historie a legendy spojené s bobrem
Neznalost biologie a etologie vedla dříve lidi k utváření různých smyšlenek, legend a mýtů o bobrech. Věřilo se například, že bobr je napůl ryba, a proto musí mít ocas neustále ponořený ve vodě, a to i ve spánku. Bobr byl také dlouho považován za lovce ryb a tím i konkurenta a nepřítele vydry. Rozzuřený bobr měl dokonce údajně napadat člověka.[9] Rány způsobené jeho zuby se prý nemohly zahojit, dokud postižený nezaslechl chrastění bobřích kostí. Hluboce zakořeněná byla i pověra, že bobr ohrožený lovcem si sám ukousne varlata (ta jsou zaměňována za pachové žlázy obsahující cenné castoreum), nechá je lovci jako výkupné a zachrání si tak život. Podobné pověry v polovině šestnáctého století vyvrátil a živočicha poměrně přesně popsal švýcarský lékař a přírodovědec Konrad Gesner v díle Historiae animalium. I Gesner ovšem stále předpokládal, že bobři chytají ryby.[10]
Bobr jako zdroj pro člověka
Je celkem logické, že se lidé s bobrem setkávali od dob, kdy se začali usazovat podél vodních toků, u kterých žil i tento druh. Pravěcí lidé lovili bobry pro maso a kožešinu, jejich zuby využívali k výrobě ozdob.[11] Středověk však kompletně změnil náhled na bobra a jeho využití pro potřeby člověka. Bobří zvěřina se řadila mezi postní jídla, tučný ocas byl lahůdkou, ceněná byla i kvalitní kožešina a obsah pachových řitních žláz – castoreum neboli bobří stroj – byl až do 20. století považován téměř za všelék. Ostře páchnoucí tekutina se používala k léčbě křečí, dny, epilepsie, mrtvice a mnoha dalších nemocí a neduhů. Lov bobrů se v různé míře odehrával na všech panstvích, bobři byli nejprve ve velkém ubíjeni tyčemi, později nabodáváni na hroty, chytáni do želez, nejpozději stříleni. Ve Skandinávii a východní Evropě je jejich lov povolen dodnes, děje se tak právě za pomoci palných zbraní. [12]
Vyhubení a reintrodukce bobra v minulosti
Vzhledem k narůstající poptávce po výše uvedených bobřích produktech se počet bobrů postupně snižoval. Na vině byl také fakt, že bobr byl považován za škodnou, která narušovala hráze vodních toků a nádrží, svou roli ale sehrály i pověsti o nebezpečné bobří povaze a chování.
V druhé polovině 17. století docházelo k opětovnému zalidňování krajiny, zintenzivňování zemědělství a vysoušení mokřadů, což také mělo vliv na úbytek bobra. Ti se udrželi jen v místech s důslednou ochranou či v odlehlých lesnatých a močálovitých oblastech.[13] Úplně byl bobr evropský v českých zemích vyhuben v první polovině 18. století.
Ve druhé polovině 19. století byly bobři po pokusech s farmovými chovy vypouštěni do volné přírody na Třeboňsku. Nicméně problémy, způsobené bobry na jihočeských rybnících, stejně jako absence jakékoliv ochrany druhu, vedly koncem 19. století k jejich opětovnému vyhubení. [14]
Bobr evropský a současnost
V posledních letech se populace bobra evropského na našem území opět obnovuje díky jedincům, kteří sem přesídlili z okolních zemí. Několik párů bylo ale také vysazeno na vhodných lokalitách přímo na území České republiky.
Do Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví bylo v roce 1991 vysazeno šest a o rok později čtrnáct jedinců ze severopolské oblasti Suwalki. V roce 1996 byl na stejném místě vysazen dospělý pár z Litvy – odtud pocházely i dva páry vysazené ve stejném roce na řece Odře v okolí Libavé.[15] Bobr evropský je dnes rozšířen v šesti hlavních oblastech: na dolním Labi (po Ústí nad Labem), v jihozápadních Čechách, v povodí Divoké Orlice, na řece Moravě s přítoky, řece Dyji s přítoky a řece Odře s přítoky.[16]
Díky několika spojitým faktorům je tento druh ve střední Evropě mimo nebezpečí vyhubení, růstová křivka má exponenciální charakter.[17]
Mezi tyto faktory patří:
- nízké topické a trofické nároky[18],
- status ohroženého druhu[19],
- de facto absence konkurentů a predátorů v obývaném biotopu[20],
- vysoká ostražitost podepřená řadou specifických etologických adaptací
vůči potenciálním predátorům[21],
- vysoký reprodukční potenciál[22],
- silná teritorialita, bez tendence ke zmenšování teritoria[23].
Obrázek 1: Výskyt druhu Castor fiber podle záznamů v ND OP.[24]
Bobr evropský z pohledu legislativy
Z legislativního hlediska je bobr evropský silně ohrožený druh (zákon č. 114/1992 Sb.), který je chráněn i přílohou II a IV evropské Směrnice Rady č.92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Habitats Directive); v neposlední řadě také přílohou III Bernské úmluvy. [25]
Podle § 3 Zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů, spadá bobr evropský do kategorie takzvaných vybraných živočichů. Navazující Vyhláška č. 360/2000 Sb. pak stanovuje způsob výpočtu výše náhrady škody bobrem způsobené. Náhrada škody se však v případě bobra týká pouze vymezených domestikovaných zvířat, nesklizených polních plodin a škod na lesních porostech.[26]
Současný mediální obraz bobra evropského
V posledních letech se v médiích stále více objevuje odborná debata mezi ekology a ochránci přírody na straně jedné, a památkáři, vodohospodáři či rybáři na straně druhé. V souvislosti s utěšeným růstem populace bobra na různých lokalitách totiž roste i počet konfliktů, týkajících se převážně bobřího přehrazování vodních děl a ucpávání koryt, také narušování hrází protipovodňových stěn, rybníků, zaplavování pozemků a podobně.
Jedním z nejzávažnějších sporů posledních let je kauza v lednicko-valtickém areálu, kde místní populace bobra evropského způsobila a nadále působí mnohamilionové škody. V posledních letech se proto začíná stále více uvažovat o získání výjimky na možný odchyt či odstřel škodících jedinců či párů. V květnu 2013 se na Uherskohradišťsku objevil první případ výjimkou povoleného odchytu, když bobři výrazně narušili protipovodňovou hráz obce Březolupy.[27] Vzhledem k tomu, že roste počet úspěšně se rozrůstajících bobřích rodin, je pravděpodobné, že tento precedens budou chtít následovat i další místní samosprávy.
Osobně se však domnívám, že většina české populace se o bobra evropského příliš nezajímá, nikdy ho ve volné přírodě naživo neviděla, mnozí lidé by si ho navíc nejspíš spletli s vydrou či ondatrou.
Bobr v současné umělecké tvorbě
Přesto se bobr evropský objevuje v současné umělecké tvorbě – nutno však podotknout, že v porovnání s jinými většími či velkými savci (například typu vlka či medvěda) daleko méně. Za zmínku stojí slavná kniha Jaroslava Foglara z přelomu 20. a 30. let 20. století „Hoši od Bobří řeky“, stejně jako píseň a stejnojmenný CD nosič Petra Skoumala z roku 2003 „Když jde malý bobr spát“. V písni Waldemara Matušky „Tisíc mil“ z konce 60. let minulého století je pak dvouverší „...je tam stráň a příkrej sráz, modrá tůň a bobří hráz...“.
Zmíněná umělecká díla sice nijak nenapomáhají ve vzdělávání české veřejnosti o potřebách a nárocích tohoto živočišného druhu, nenásilnou formou podprahové informace však alespoň lidem sdělují, že bobr do (české) přírody jaksi přirozeně patří a zapadá.
Možné řešení konfliktu mezi člověkem a bobrem
V letech 2003-2005 vznikl takzvaný Program péče o populaci bobra evropského na území České republiky, schválený v roce 2013 Ministerstvem životního prostředí. Plán je nastaven na deset až patnáct let, jeho cílem je zabezpečit druh a stabilizovat populaci, aby bobr významně neohrožoval hospodářské zájmy v krajině. Podle programu je nutné v udržitelné míře zabezpečit trvale přežívající populaci bobra evropského v České republice, nezávislou na imigraci z jiných zemí. Dalším cílem je rozlišit územní ochranu druhu v České republice, a to zonací.[28]
Smyslem zonace je zachovat kvalitní populace bobra evropského v takovém měřítku, aby legislativní ochrana nepůsobila místy kontraproduktivně – aby tedy ochrana byla smysluplná a nevedla kupříkladu k nelegálnímu lovu.[29]
V Programu péče o populaci bobra evropského na území České republiky jsou uvedeny tři zón, A, B a C (viz Obrázek 2 níže). Zóna A představuje území intenzivní a úplné ochrany všech jedinců i biotopu tak, aby vznikly samostatné populace s potenciálem dlouhodobé existence. Na těchto lokalitách je možno využít existující síť zvláště chráněných území České republiky, také plochy soustavy Natura 2000.[30]
Zónu B tvoří velká část republiky, kde hrozí nebezpečí konfliktů mezi zájmy lidí a bobrů. Konfliktům se však nedá jednoznačně předcházet, budou proto řešeny individuálně. Cílem zóny je omezení významných škod, umožnění migrace bobra a jeho výskytu tam, kde nehrozí škoda většího rozsahu – rozhodnutí v této zóny leží na bedrech státní ochrany přírody.[31]
V zóně C je výskyt bobra nežádoucí. Jedná se totiž o oblast bohatou na rybníky a vodní nádrže, kde zde hrozí nekontrolovatelný boom populace a případně nepředstavitelné náklady na řešení škod. Jednotliví imigranti budou přemístěni jinam, pokud budou všechny vhodné oblasti již „přeplněné“, poputují odchycení bobři do chovných zařízení, nebo je bude čekat utracení.[32]
Obrázek 2: Zonace pro účely diferencované ochrany bobra evropského v ČR.[33]
Závěr
Domnívám se, že každý rostlinný i živočišný druh má právo na existenci v rámci omezení, daných konkrétními místními podmínkami a okolnostmi. Pokud tedy existuje nějaká možnost, aby vedle sebe mohly úspěšně žít dva tak odlišné druhy, jakými jsou Homo sapiens sapiens a Fiber castor, je potřeba udělat vše pro to, aby jejich snaha koexistence byla úspěšná.
Biodiverzita coby bohatství druhů se totiž nemá týkat jen těch, které se člověku nějakým způsobem hodí do „plánu péče“, ale obecně všech druhů na této planetě. V minulosti se již dvakrát ukázalo, jak jednoduché bylo vyhubit bobra na území celého našeho státu. Do budoucna je proto potřeba stanovit jasná kritéria péče o zvolený druh – respektive nekompromisně se řídit těmi, která nastolil Program péče o populaci bobra evropského na území České republiky. Právě tak, aby oba druhy vedle sebe mohly žít takříkajíc v míru a s minimálními ztrátami na bobřích životech.
Seznam použité literatury
Čeněk, M.:Bobři. Praha: Národní zemědělské muzeum 2011.
Ducroz, J. et al.: Genetic variation and population structure of the Eurasian beaver Castor fiber in Eastern Europe and Asia, v:Journal of Mammalogy 6/2005, s. 1059–1067.
Heidecke, D. et al.: Zu Bestandsentwicklung von Castor fiber albicus Matschie, 1907 (Rodentia, Castoridae), v: Denisia 0009: diverse (2003):Biber - Die erfolgreiche Rückkehr, Linz: Oberösterreichisches Landesmuseum, s. 123–130. In Vorel, A.: Program péče o populace bobra evropského, v: Ochrana přírody 7/2006, s. 202–207.
Hošek, E.:K výskytu a vymizení bobra evropského (Castor fiber L.) v českých zemích. Praha: ÚVTIZ 1978.
Kokeš, O.: Bobr evropský v československých krajích v minulosti, v: Živa 3/1968, s. 115–117.
Kostkan, V.:Ekologická nika bobra evropského (Castor fiber L.) v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Olomouc: Katedra ekologie PřF UP 2003. Disertační práce. In Vorel, A.: Program péče o populace bobra evropského, v: Ochrana přírody 7/2006, s. 202–207.
Kostkan, V.:Bobr se vrací : Deset let novodobé existence v českých zemích. Dostupné na: http://vesmir.cz/clanek.php3?CID=1632 (Staženo 1.5.2014)
Müller-Schwarze D., Schulte B. A.: Characteristics of a “climax” population of beaver (Castor canadensis), v: Busher P. E., Dzieciolowski R. M.: Beaver Protection, Management and Utilization in Europe and North America, New York: Kluwer Academic/Plenum Publishers, s. 147–160. In Vorel, A.: Program péče o populace bobra evropského, v: Ochrana přírody 7/2006, s. 202–207.
Müller-Schwarze D., Sun, L.: The beaver: natural history of wetlands engineer, v:The Journal of Wildlife Management 3/2004, s. 736-738. In Vorel, A.: Program péče o populace bobra evropského, v: Ochrana přírody 7/2006, s. 202–207.
Neznámý autor:Castor fiber – AOPK ČR. Dostupné na: http://portal.nature.cz/publik_syst/nd_nalez-public.php?idTaxon=34386 (Staženo 1.5.2014)
Neznámý autor:Na rybáře zaútočil bobr a přehryzl mu tepnu, muž na místě vykrvácel. Dostupné na:
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/298847-na-rybare-zautocil-bobr-a-prehryzl-mu-tepnu-muz-na-miste-vykrvacel.html (Staženo 1.5.2014)
Rosell, F.:The function of scent marking in beaver (Castor fiber) territorial defence. Trondheim: Department of Zoology NTNU 2001. Disertační práce. In Vorel, A.: Program péče o populace bobra evropského, v: Ochrana přírody 7/2006, s. 202–207.
Schwab G., Schmidbauer, M.:Beaver (Castor fiber L., Castoridae) management in Bavaria, v: Denisia 0009: diverse (2003): Biber - Die erfolgreiche Rückkehr, Linz: Oberösterreichisches Landesmuseum, s. 99–106. In Vorel, A.: Program péče o populace bobra evropského, v: Ochrana přírody 7/2006, s. 202–207.
Stýblová, J.: Chráněný bobr škodí. Zlínský kraj jako první povolil jeho utracení. Dostupné na:
http://zpravy.idnes.cz/zlinsky-kraj-povolil-odchyt-bobru-v-brezolupech-f6g-domaci.aspx?c=A130525_1932843_zlin-zpravy_ras (Staženo 1.5.2014)
Špinar, Z.:Paleontologie obratlovců. Praha: Academia 1984.
Vorel, A.:Bobr evropský (Castor fiber) na Labi a Kateřinském potoce. Praha: Katedra ekologie LF ČZU 2001. Diplomová práce. In Vorel, A.: Program péče o populace bobra evropského, v: Ochrana přírody 7/2006, s. 202–207.
Vorel, A.: Labští bobři a loňské povodně, v:Vesmír 10/2003, s. 578–582. In Vorel, A.: Program péče o populace bobra evropského, v: Ochrana přírody 7/2006, s. 202–207.
Vorel, A.: Program péče o populace bobra evropského, v:Ochrana přírody 7/2006, s. 202–207.
Vyhláška ministerstva životního prostředí 360/2000 Sb. Dostupné na:http://cit.vfu.cz/vetleg/CD/predpisy/Priroda/360-2000.htm (Staženo 1.5.2014)
Wilsson, L.: Observations and experiments on the ethology of the European beaver (Castor fiber L.) : a study in the development of phylogenetically adapted behaviour in a highly specialized mammal, v:Viltrevy 3/1971, s. 116–261. In Vorel, A.: Program péče o populace bobra evropského, v: Ochrana přírody 7/2006, s. 202–207.
Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-115 (Staženo 30.4.2015)
[1] Čeněk, M.: Bobři. Praha: Národní zemědělské muzeum 2011.
[2] Neznámý autor: Castor fiber – AOPK ČR. Dostupné na: http://portal.nature.cz/publik_syst/nd_nalez-public.php?idTaxon=34386 (Staženo 1.5.2014)
[3] Tamtéž
[4] Tamtéž
[5] Špinar, Z.: Paleontologie obratlovců. Praha: Academia 1984.
[6] Čeněk, M.: Bobři. Praha: Národní zemědělské muzeum 2011
[7] Ducroz, J. et al.: Genetic variation and population structure of the Eurasian beaver Castor fiber in Eastern Europe and Asia, v: Journal
of Mammalogy 6/2005, s. 1059–1067.
[8] Vorel, A.: Program péče o populace bobra evropského, v: Ochrana přírody 7/2006, s. 202–207.
[9] V tomto případě se nejedná o pověru, poslední doložený případ smrtelného útoku bobra na člověka je doložen z dubna 2013 v
Bělorusku. Viz: Neznámý autor:Na rybáře zaútočil bobr a přehryzl mu tepnu, muž na místě vykrvácel. Dostupné na:
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/298847-na-rybare-zautocil-bobr-a-prehryzl-mu-tepnu-muz-na-miste-vykrvacel.html
(Staženo 1.5.2014)
[10] Čeněk, M.: Bobři. Praha: Národní zemědělské muzeum 2011.
[11] Kokeš, O.: Bobr evropský v československých krajích v minulosti, v: Živa 3/1968, s. 115–117.
[12] Čeněk, M.: Bobři. Praha: Národní zemědělské muzeum 2011.
[13] Tamtéž
[14] Hošek, E.: K výskytu a vymizení bobra evropského (Castor fiber L.) v českých zemích. Praha: ÚVTIZ 1978.
[15] Kostkan, V.: Bobr se vrací : Deset let novodobé existence v českých zemích. Dostupné na: http://vesmir.cz/clanek.php3?CID=1632
(Staženo 1.5.2014)
[16] Neznámý autor: Castor fiber – AOPK ČR. Dostupné na: http://portal.nature.cz/publik_syst/nd_nalez-public.php?idTaxon=34386 (Staženo 1.5.2014)
[17] Heidecke, D. et al.: Zu Bestandsentwicklung von Castor fiber albicus Matschie, 1907 (Rodentia, Castoridae), v: Denisia 0009:
diverse (2003):Biber - Die erfolgreiche Rückkehr, Linz: Oberösterreichisches Landesmuseum, s. 123–130. In Vorel, A.: Program
péče o populace bobra evropského, v:Ochrana přírody 7/2006, s. 202–207.; Schwab G., Schmidbauer, M.: Beaver (Castor fiber
L., Castoridae) management in Bavaria, v: Denisia 0009: diverse (2003): Biber - Die erfolgreiche Rückkehr, Linz:
Oberösterreichisches Landesmuseum, s. 99–106. In Vorel, A.: Program péče o populace bobra evropského, v:Ochrana přírody
7/2006, s. 202–207.; Vorel, A.: Labští bobři a loňské povodně, v: Vesmír 10/2003, s. 578–582. In Vorel, A.: Program péče o populace
bobra evropského, v:Ochrana přírody 7/2006, s. 202–207.
[18] Schwab G., Schmidbauer, M.: Beaver (Castor fiber L., Castoridae) management in Bavaria, v: Denisia 0009: diverse (2003): Biber
- Die erfolgreiche Rückkehr, Linz: Oberösterreichisches Landesmuseum, s. 99–106. In Vorel, A.: Program péče o populace bobra
evropského, v:Ochrana přírody 7/2006, s. 202–207.
[19] Vorel, A.: Program péče o populace bobra evropského, v: Ochrana přírody 7/2006, s. 202–207.
[20] Kostkan, V.: Ekologická nika bobra evropského (Castor fiber L.) v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Olomouc:
Katedra ekologie PřF UP 2003. Disertační práce. In Vorel, A.: Program péče o populace bobra evropského, v:Ochrana přírody
7/2006, s. 202–207.; Vorel, A.:Bobr evropský (Castor fiber) na Labi a Kateřinském potoce. Praha: Katedra ekologie LF ČZU 2001.
Diplomová práce. In Vorel, A.: Program péče o populace bobra evropského, v:Ochrana přírody 7/2006, s. 202–207.
[21] Wilsson, L.: Observations and experiments on the ethology of the European beaver (Castor fiber L.) : a study in the development of
phylogenetically adapted behaviour in a highly specialized mammal, v:Viltrevy 3/1971, s. 116–261. In Vorel, A.: Program péče o
populace bobra evropského, v:Ochrana přírody 7/2006, s. 202–207.
[22] Müller-Schwarze D., Sun, L.: The beaver: natural history of wetlands engineer, v: The Journal of Wildlife Management 3/2004, s.
736-738. In Vorel, A.: Program péče o populace bobra evropského, v: Ochrana přírody 7/2006, s. 202–207.
[23] Rosell, F.: The function of scent marking in beaver (Castor fiber) territorial defence. Trondheim: Department of Zoology NTNU
2001. Disertační práce. In Vorel, A.: Program péče o populace bobra evropského, v:Ochrana přírody 7/2006, s. 202–207.; Müller-
Schwarze D., Schulte B. A.: Characteristics of a “climax” population of beaver (Castor canadensis), v: Busher P. E., Dzieciolowski
R. M.:Beaver Protection, Management and Utilization in Europe and North America, New York: Kluwer Academic/Plenum
Publishers, s. 147–160. In Vorel, A.: Program péče o populace bobra evropského, v:Ochrana přírody 7/2006, s. 202–207.
[24] Neznámý autor: Castor fiber – AOPK ČR. Dostupné na: http://portal.nature.cz/publik_syst/nd_nalez-public.php?idTaxon=34386 (Staženo 1.5.2014)
[25] Tamtéž
[26] Vyhláška ministerstva životního prostředí 360/2000 Sb. Dostupné na:http://cit.vfu.cz/vetleg/CD/predpisy/Priroda/360-2000.htm
(Staženo 1.5.2014)
[27] Stýblová, J.: Chráněný bobr škodí. Zlínský kraj jako první povolil jeho utracení. Dostupné na:
http://zpravy.idnes.cz/zlinsky-kraj-povolil-odchyt-bobru-v-brezolupech-f6g-domaci.aspx?c=A130525_1932843_zlin-zpravy_ras
(Staženo 1.5.2014)
[28] Vorel, A.: Program péče o populace bobra evropského, v: Ochrana přírody 7/2006, s. 202–207.
[29] Tamtéž.
[30] Tamtéž.
[31] Tamtéž.
[32] Tamtéž.
[33] Tamtéž. Dostupné na: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/res/archive/003/000488.pdf?seek=1234980331 (Staženo 30.4.2014)